V naší rodině byl pejsek už od mých 4
let. Byla to zlatá šeltieTulinka(Tulliana Jaguar),
kterou moje maminka s mojí starší sestrou vybraly, jako vhodné plemeno do
panelového bytu ke dvěma neposedným dvojčatům (já a moje sestra Ema).Kynologické
cvičiště jsem začala navštěvovat zhruba v mých 10 letech s malým černostříbřitým
kníračem Dafíkem,kterého jsem si půjčovala od sousedů. Po nějaké době moje
kamarádka Kateřina Opavová našla zatoulanou fenu německého ovčáka.
Protože by si ji doma nechat nemohla, přišla s ní tedy k nám. Od té doby u nás
bydlela i Sheila, jak jsme
ji pojmenovaly. Cvičiště jsem začala navštěvovat konečně i s "velkým" psem. Mé
cvičení se Sheilou se však spíše podobalo komedii, protože Sheila cvičila více
se mnou, než-li já s ní. Po nějaké době se přece jen nějaké malé úspěchy
dostavily a úspěšně jsem složily zkoušky z výkonu ZM, ZVV1, ZVV2, OP1 a zkoušku
způsobilosti záchranného psa. V té době jsem viděla první ukázky agility a tento
sport se mi velmi zalíbil, a tak jsem ho zkusila s naší už 10.letou Tulinkou i
sousedovic kníračem Dafíkem.
V roce 1993 maminka začala přemýšlet o
další šeltii "snad i na výstavy". Tulinka
byla pro nás vždy nejkrásnější ze
všech, ale na výstavách se nelíbila :-), a
i proto si maminka pořídila další šeltičku.
Byla jí blue merle fenečka Young for Ever z Ďáblovy
studánky (Evička). Pochopitelně jsem se těšila, až s ní začnu agility,
protože už v té době bylo vidět, že šeltie bude patřit k vhodným plemenům na
tento sport. S naší Evičkou bylo ale všechno jinak... bála se všeho a všech...
Po čase se vše zlomilo a Evička ukázala, že bude dobrým kandidátem možná i na
vrcholové soutěže. Už v roce 1995 jsme poprvé reprezentovaly Českou republiku
na Mistrovství Evropy (Itálie - Turín).
V roce 1996 měla Evička svůj
první vrh (Baby, Boby, Baronesse, Beakes), ze kterého si naše maminka nechala
tricolorní fenečku Baby Hepta, sestra Ema blue merle pejska Bobyho Hepta a můj přítel
Radovan tricolorní fenu Baronesse
Hepta (MS 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005). S Bobym mojí
sestry jsem se agility věnovala dva roky a nominovala jsem se s ním na MS v
Dortmundu v roce 2002 a na MS do Itálie. Bohužel pro vleklé zdravotní problémy
jsme museli s Bobym s agility přestat. V roce 1999 měla Evička další vrh, ze
kterého pochází jediný tricolorní pejsek Adder BlackYoung for Ever
(Edý) (MS 2002, 2003 - vícemistr světa v jednotlivcích, 2004, 2005, 2006 -
vícemistr světa ve družstvech), kterého jsem si nechala a začala se zabývat
systematickým tréninkem agility. V jeho čtyřech letech už Edánek nepotřeboval
zdaleka tak intenzivní trénink jako já, a proto jsem si začala půjčovat od své
sestry Emy tricolorní fenuEnticing Eve z Benešovské
zahrady (Evičku), se kterou jsem se 2x úspěšně nominovala na MS (2005,
2006).
Před třemi lety jsem si pořídila pejska border collie Djou
(Atomic Djo od Zlatonosné říčky). V roce 2007 jsme se
nominovali na Mistrovství světa, které se konalo v
norském Hamaru (družstva).