Home   Novinky   O nás   Agility   Fotogalerie   Odkazy   Kontakt   Kniha návštěv   Anglická verze


Vítejte na našich stránkách...
 
V naší rodině byl pejsek už od mých 4 let. Byla to zlatá šeltie Tulinka (Tulliana Jaguar), kterou moje maminka s mojí starší sestrou vybraly, jako vhodné plemeno do panelového bytu ke dvěma neposedným dvojčatům (já a moje sestra Ema).Kynologické cvičiště jsem začala navštěvovat zhruba v mých 10 letech s malým černostříbřitým kníračem Dafíkem,kterého jsem si půjčovala od sousedů. Po nějaké době moje kamarádka Kateřina Opavová našla zatoulanou fenu německého ovčáka. Protože by si ji doma nechat nemohla, přišla s ní tedy k nám. Od té doby u nás bydlela i Sheila, jak jsme ji pojmenovaly. Cvičiště jsem začala navštěvovat konečně i s "velkým" psem. Mé cvičení se Sheilou se však spíše podobalo komedii, protože Sheila cvičila více se mnou, než-li já s ní. Po nějaké době se přece jen nějaké malé úspěchy dostavily a úspěšně jsem složily zkoušky z výkonu ZM, ZVV1, ZVV2, OP1 a zkoušku způsobilosti záchranného psa. V té době jsem viděla první ukázky agility a tento sport se mi velmi zalíbil, a tak jsem ho zkusila s naší už 10.letou Tulinkou i sousedovic kníračem Dafíkem.   

V roce 1993 maminka začala přemýšlet o další šeltii "snad i na výstavy". Tulinka byla pro nás vždy nejkrásnější ze všech, ale na výstavách se nelíbila :-), a i proto si maminka pořídila další šeltičku. Byla jí blue merle fenečka Young for Ever z Ďáblovy studánky (Evička). Pochopitelně jsem se těšila, až s ní začnu agility, protože už v té době bylo vidět, že šeltie bude patřit k vhodným plemenům na tento sport. S naší Evičkou bylo ale všechno jinak... bála se všeho a všech... Po čase se vše zlomilo a Evička ukázala, že bude dobrým kandidátem možná i na vrcholové soutěže. Už v roce 1995 jsme poprvé reprezentovaly  Českou republiku na Mistrovství Evropy (Itálie - Turín).
     

V roce 1996 měla Evička svůj první vrh (Baby, Boby, Baronesse, Beakes), ze kterého si naše maminka nechala tricolorní fenečku Baby Hepta, sestra Ema blue merle pejska Bobyho Hepta a můj přítel Radovan tricolorní fenu Baronesse Hepta (MS 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005). S Bobym mojí sestry jsem se agility věnovala dva roky a nominovala jsem se s ním na MS v Dortmundu v roce 2002 a na MS do Itálie. Bohužel pro vleklé zdravotní problémy jsme museli s Bobym s agility přestat. V roce 1999 měla Evička další vrh, ze kterého pochází jediný tricolorní pejsek Adder Black Young for Ever (Edý) (MS 2002, 2003 - vícemistr světa v jednotlivcích, 2004, 2005, 2006 - vícemistr světa ve družstvech), kterého jsem si nechala a začala se zabývat systematickým tréninkem agility. V jeho čtyřech letech už Edánek nepotřeboval zdaleka tak intenzivní trénink jako já, a proto jsem si začala půjčovat od své sestry Emy tricolorní fenu Enticing Eve z Benešovské zahrady (Evičku), se kterou jsem se 2x úspěšně nominovala na MS (2005, 2006).


Před třemi lety jsem si pořídila pejska border collie Djou (Atomic Djo od Zlatonosné říčky). V roce 2007 jsme se nominovali na Mistrovství světa, které se konalo v norském Hamaru (družstva).